Příběh Syrových

Kaprál a chalupa číslo 6 (začátek 19. století)

Na počátku příběhu stojí malá ves Stříhanov, osada knířovské fary kousek od Vysokého Mýta. Tady na začátku 19. století hospodařil v chalupě číslo 6 Jan Syrový, nejspíš syn chalupníka Mikuláše Syrového, pokřtěný ve stejném domě v březnu 1790. Jeho chalupa zůstala v rodině přes čtyři generace.

Jeho životní láskou byla Dorota, dcera Jiřího Pražáka, chudého podruha ze sousední Lhůty, narozená v lednu 1789 v domě č. 36. Svatba ale nepřišla hned: 21. února 1811 se Dorotě v jejím rodném domě ve Lhůtě č. 36 narodil syn Jan, zapsaný jako nemanželský – otcem byl Jan Syrový. Rodiče se vzali až 10. listopadu 1811; oběma bylo třiadvacet. Ženich byl tou dobou zároveň „voják od … regimentu“ a osvědčení od pluku donesl faráři až v březnu 1812. Ke křtu malého Jana pak farář připsal latinsky „legitimatum per subsequens matrimonium“ – uznán za manželského následným sňatkem.

Byla to doba napoleonských válek a Jan nebyl jen hospodář. Když mu v únoru 1813 pokřtili syna Josefa, zapsal ho farář jako „chalupníka ze Stříhanova, kaprála od … regimentu“ – byl tedy desátníkem rakouského pluku; jeho jméno je bohužel nečitelné. Při dalším křtu v říjnu 1816, už po válkách, je Jan zase jen chalupník. Novorozený syn dostal opět jméno Josef – nejspíš proto, že ten první mezitím zemřel. U obou křtů pomáhala jako porodní bába Dorota Syrová ze Stříhanova.

Syrových bylo ve Stříhanově víc: matriky znají Václava Syrového, chalupníka v čísle 13, i Matěje Syrového v čísle 11. Jestli a jak byli příbuzní, se teprve ukáže. Písaři jméno střídavě psali Syrový i Sirový.

Voják z Milána (1811 – po 1869)

Ten malý Jan ze Lhůty – Jan Syrový, narozený 21. února 1811 – šel ve stopách otce: v roce 1844 sloužil jako „sprostý voják c. k. barona Paumgartena 21. řadového pěšího pluku, 13. kompagnie“. Rakouská armáda tehdy držela severní Itálii a voják se nesměl oženit bez svolení velitelů. Povolení k sňatku přišlo z Milána 14. listopadu 1844 – a Jan si už v září nechal na faře vystavit křestní list, na kterém stálo, že se narodil před svatbou rodičů.

O dva měsíce později, 14. ledna 1845, se třiatřicetiletý Jan oženil s Marií Annou Čáslavkovou ze sousedního Zádolí. Její otec Jan Čáslavka byl šenkýř a chalupník v Zádolí č. 24, tedy vesnický hospodský, a ke sňatku dceři svolil vlastním podpisem. Nevěstina matka Helena, rozená Beránková, ze Džbánova už tehdy nežila.

Jan s Marií vychovali v chalupě č. 6 nejméně šest dětí: Jana (1845), Václava (1850), Marii (1852), Josefa (1854), Františka (1856) a Žofii (1862). Ve sčítání lidu na konci roku 1869 je Jan zapsán jako „domkář s polem“.

Kapelník ze Stříhanova (1845–1900)

Nejstarší syn Jan Syrový se narodil 17. prosince 1845 ve Stříhanově č. 6. Ve dvaadvaceti, 14. července 1868, se oženil s Kateřinou Votroubkovou z Příluky, dcerou rolníka Jana Votroubka. Plnoletost byla tehdy až ve 24 letech, a tak musel ke sňatku svolit jeho otec – jeho podpis je u zápisu.

Rok po svatbě už mladý Jan hospodařil v rodné chalupě jako rolník. Sčítání lidu 1869 zachytilo dojemný obrázek: tři generace pod jednou střechou – Jan s Kateřinou a jejich čerstvě narozeným synem Janem, k tomu Janovi rodiče se sourozenci. Arch podepsal hospodář „Johan Sirový“.

Později rodina bydlela v čísle 1. Když Jan 13. července 1900 zemřel na srdeční vadu ve věku 54 let, farář ho zapsal jako „chalupníka a kapelníka“. Pokud čtení sedí, vedl Jan ve vsi muziku – slovo je ale v zápisu špatně čitelné.

Z Libeciny do Stříteže (1869–1910)

Malý Jan ze sčítacího archu, Jan Syrový narozený 27. dubna 1869, se podle rodinného stromu oženil s Kateřinou Vomáčkovou z Libeciny. Rodina se tím posunula o pár kilometrů na východ – jejich syn Ladislav se v roce 1910 narodil už v Libecině.

Řezník ze Stříteže (1910–1984)

Ladislav Syrový, narozený 19. června 1910 v Libecině, byl řezník. V roce 1935 žil v osadě Střítež č. 21 u Hluboké nedaleko Skutče se ženou Anastázií, rozenou Podvoleckou, z rodu Podvoleckých a Skalických z nedalekých Hlubočic. Tam se jim 8. února 1935 narodil syn Ladislav.

Doba se změnila a v roce 1958 jsou Ladislav s Anastázií zapsáni jako členové JZD v Lanškrouně, kam se rodina mezitím přestěhovala. Ladislav zemřel 28. května 1984 a s Anastázií leží v hrobě „Rodina Syrová“ v Lanškrouně.

Lanškroun (1935–2002)

Ladislav Syrový mladší pracoval jako dělník. 28. června 1958 se v Jablonném nad Orlicí oženil s osmnáctiletou Marií Novákovou z Verměřovic a usadili se v Lanškrouně. Tím se k rodu Syrových připojily rody Novákových a Vágnerů z Orlickoústecka.